obrázek obrázek obrázek

pátek 30. března 2018

Lupus Dei


Pro někoho povídačka, pro jiné skutečnost. Vlkodlaci jsou lidé, kteří se za úplňku proměňují na líté, divoké šelmy s prvky vlčího vzhledu. Jenže u těchto patrně jen s velkou naivitou budete hledat čtyři tlapy, ocas a chundelatý kožich. Samotná transformace jim ponechává humanoidní vzhled jen s několika rysy tolik typickými pro vlčí vzhled - výraznější oči zbarvené do zlatova/žluta, viditelně prodloužené tesáky, ostré dlouhé drápy, pozměněné uši i tvář z části pokrytá srstí. S proměnou lze bojovat a oddalovat ji, přesto každého vlkodlaka nakonec pohltí. Říká se, že čím déle s ní jedinec bojuje, tím horší nastávají následky, neboť v této pozměněné formě se z nich stávají krvelačné bestie mající problém rozeznat přítele od skutečné hrozby. Jen málokteří si dokáží uvědomit rozdíl, ať již podle pachu, hlasu nebo tváře. Avšak ve spisech lze nalézt několik zmínek o 'zkrocení' tohoto divokého živlu, jakým vlkodlak je.

Konkrétně Lupus Dei, nebo-li Vlk Boží, jak jej nazývají členi bratrstva Svobodných zednářů. Dle zápisků, které si vedou, se jedná o bojovníky, kteří mají udržet duši na cestě k dobru a zamezit jakémukoliv náznaku ke sklouznutí do tenat temnoty. A pokud se tak stane, pak jí domoci opět nalézt světlo. Jejich posláním je tak zabránit především nevěstám Drákuly a Lucifera, aby se spojily s temnotou uvnitř srdce a zcela jí podlehly. O tomto poslání se však v jejich úzké skupince nemluví od dob, kdy Maurevel, jeden z těchto vlků božích, rozpoutal spolu se svým pánem, Jindřichem I. de Guise, masakr známý též jako Bartolomějská noc, neboť cítil potřebu vymýtit veškeré zlo.

Vybraní jedinci si po celý čas výcviku pro svou misi nevytrpí zrovna málo. Už od začátku jsou do jejich řad vybírání jen sirotci nalezeni na prahu chrámu božího, bez rodiny, bez zázemí, aby je neovlivňovalo žádné rodinné pouto. Později se učí způsobům, latině, boji a jejich úkolem je věřit, že to, co dělají, je správné, ač neznají důvod ani cíl. Část z nich nedokáže ve své víře vydržet, což mnohdy oddělí zrna od plev. Ti, kteří prokážou svou loajalitu a neochvějnou duševní víru, jsou pak v jednadvacátém roku života přeměněni na Lupus Dei, čemuž předchází přibližně dvanáct let výcviku. Následuje dalších dvacet jedna úplňků přijímání sebe sama a svých nově nabytých schopností, jež se učí ovládat. Mnozí z nich se však nikdy nedočkají naplnění osudu, jiní sejdou z cesty zastiženi šílenstvím. Není neobvyklé ztratit víru, zvláště po dlouhém a mnohdy marném hledání smyslu jejich existence, která jim zůstává utajena. A tak není divu, že mnoho z nich opustí vidinu posmrtného ráje.

Velkou nevýhodou jejich 'rasy' zůstává rozpoutání jakéhosi pekla na zemi, kdy jsou schopni zmasakrovat celou hospodu, aniž by si na něco druhého dne vzpomínali. Obvykle se probudí na místě činu či poblíž, znatelně dezorientovaní a bez vzpomínek - pouze tuší, že se díky úplňku odehrálo cosi velmi špatného. Není těžké si pak nalhávat i události, kterých se nedopustili oni ale někdo jiný. Tyto útoky jen málokdo přežil, ve více jak devadesáti procentech zbyla jen nechutně zohavená těla bez duše.



čtvrtek 29. března 2018

Lovci


Existence lovců sahá k prvotním dějinám jichž zaniklých civilizací. Tam, kde se nachází nadpřirození tvorové, se objevují i oni, aby splnili své poslání a chránili nevinné před krvelačnými zrůdami a jejich touhami po ovládnutí světa. Samotné počátky loveckých klanů se datují ke Gabrielovi, jednoho z nebeských bojovníků, archandělů a též Levé ruce Boží, jak mu přezdívali, neboť to on byl sesílán na Zemi, by vedl války s temnotou po vzoru bratra Michaela. Lidé jej označovali za posla, který zvěstoval příchod Jana Křtitele a Ježíše na svět, doručoval poselství prorokům a též byl pověřen zničením Jeruzaléma na pokyn svého Otce.

V určitém momentu tak pokaždé obýval tělo člověka loajálního k nebi a Bohu samotnému. Aby mohl pomohl lidstvu přežít neúnavný boj s Prvotními a jejich potomky a věrnými nohsledy, rozhodl se založit klan lovců, v jejichž žilách kolovala archandělova krev, což je důvod jejich vylepšených atributů nad obyčejnými lidskými. Gabrielův klan se rozdělil do několika menších rodů, potírajících zlo v různých koutek Evropy. V Rusku sídlí rod Godunov, Kovalenko a vymírající Mikhailov, kde už zbývají jen poslední dva potomci. Rumunsko ovládali upíři převážně v sedmnáctém století pod vedením Drákuly, zbylo jen pár posledních členů rodů Ardelean a Grigorescu, kteří jsou na pokraji vyhynutí. V oblasti Německa bojují proti stvořením temnoty rody nesoucí jméno Sieger, Luther, kterýžto je z nich nejsilnější. Nemladším z nich je čerstvá větev rodu Wagner, která figuruje v tomto oboru teprve necelé dvě dekády. Francouzskou větev řídí rod Leblanc sídlící v Paříži. Britskou část pak hlídá nejznámnější rod vůbec, Van Helsing, jehož jméno je známé po celé Evropě. Právě tento rod je známý vyhlazením Drákulových nevěst v Transylvánii, neboť se jedná o přímé Gabrielovy potomky, tudíž i nejsilnější po krvi. Každý Van Helsing je považován za existenční nemesis samotného Drákuly.

Výhoda lovců spočívá především v umění boje, ať již se zbraní či bez ní. Vydrží zátěž převyšující běžnou kapacitu člověka, řadí se mezi obratnější jedince i silnější, ač se nevyrovnají nadpřirozeným bytostem v rámci fyzické dominance. Nesporným plusem jsou převážně rychlé reflexy a instinkt, který jim radí v neznámém prostředí. Přesto se valná většina z nich dožívá krátkého života a sotva kdy překročí věkem hranici třiceti let.


Jako lovci, v jejichž žilách koluje krev samotného archanděla Gabriela, jsou jejich schopnosti zesílené na rozdíl od běžných příslušníků lidské rasy.

  • VELKÁ SÍLA - o něco vyšší než u normálního člověka, slabší než u zbytku ras
  • POSÍLENÁ OBRATNOST - dokáže využít prostředí, ve kterém bojuje, ke svému užitku
  • POSÍLENÁ ODOLNOST - vydrží víc ran a zvládne boj i se zraněním, které by jej mohlo ohrožovat na životě
  • REFLEXY - rychleji reaguje na útoky ze strany upírů či jiných bytostí
  • INSTINKT - dokáže vytušit blížící se nebezpečí nebo útok
  • BOJ BEZE ZBRANĚ / SE ZBRANÍ - jejich největší specializace pro boj s nadpřirozenem, obvykle se specializují na jednu z těchto abilit, ačkoliv ovládají obě

Seznam loveckých rodů:
  • RUSKO: Godunov (nejsilnější, nespecifikováno), Kovalenko (nespecifikováno), Mikhailov (2 potomci)
  • RUMUNSKO: Ardelean (2 potomci), Grigorescu (1 potomek)
  • NĚMECKO: Luther (nejsilnější, nespecifikováno), Sieger (nespecifikováno), Wagner (nejmladší, nespecifikováno)
  • FRANCIE: Leblanc (nejsilnější, nespecifikováno)
  • ANGLIE: Van Helsing (nejstarší, hlavní klan, nespecifikováno)

Lovce je možné přeměnit, ale většina z nich si raději zvolila smrt, než-li se stát monstrem.

Drákulovy nevěsty



Ve svém minulém, a tedy úplně prvním životě, byla Marishka byla tanečnicí orientálních tanců v kočovné společnosti. Jednoho dne hrabě Drákula navštívil slavnosti, při kterých okouzlující blonďatá dívka tehdy tančila, berouce dech přihlížejícím mužům. I tomuto chladnému královi upírů uhranula svou energií a krásou, které se jen tak žádná ze žen nevyrovnala. Samotný Drákula se nemusel příliš snažit v uplatňování řady komplimentů na její adresu, po několika větičkách, kdy vyzdvihl sladkost její tváře a půvab, si ji stihl obtočit kolem prstu. Marishka možná nebyla jednou z nejchytřejších, na druhou stranu dokázala využít ctižádosti. Konec konců i takový milenecký poměr s někým jako je on, ač o něm tehdy nevěděla, že je upír, ji mohl pomoci vymanit se z bezútěšného světa plného neustálé chudoby a strachu z dalšího dne. Drákula vycítil její touhy a pošlapané sny, nabídl se, že její utrpení může skončit, pokud se k němu přidá. Ovšem jen za cenu toho, že se jej nebude bát, až jí ukáže svou pravou podstatu. Marishka dodržela svou část dohody - nelekla se, když se jí ukázal v podobě odporné zrůdy připomínající netopýra, a Prvotní ji proměnil na svou upírku, svou nevěstu, druhou ze tří. V té době už měl svou první chladnou nevěstu, Veronu, která přivítala nejnovějšího člena rodiny jako svoji vlastní sestru.

Marishka byla první nevěstou padlou v boji s Van Helsingem, potomkem dlouhé linie lovců všeho nadpřirozeného. Její smrt ve vesnici v Transylvánii přinutila Drákulu přísahat, že Van Helsingův rod jednou pro vždy vymýtí. Zemřela probodnutá kůlem na střeše kostelní věže. O Marishce se tvrdí, že byla ze všech jeho nevěst nejdivočejší a nestálá, ráda si s oběťmi hrála.



Verona, první z Drákulových nevěst, se může jako jediná pyšnit skutečně královskou krví. Za svých časů byla prezentována jako korunní princezna s celou řadou nápadníků, jejichž dav odmítala mávnutím ruky. To až Drákula zlomil onu podivnou kletbu, a podobně, jako ona učarovala jemu, okouzlil jí vládce temnoty sám o sobě na jednom ze svých pověstných bálů, kam byla krásná Verona pozvána. Fascinovaná nádherným zdobením a pozlátkem se svěřila šokovanému hraběti, jenž jí nabídl možnost žít v takové nádheře po celý zbytek života a vlastně i mnohem déle. Zamilovaná princezna propadla jeho upířímu kouzlu, kdy se následně po bálu několik týdnů tajně scházeli. Při jednom z posledních setkání jí Drákula nabídl možnost stát se jeho nevěstou, avšak za ztrátu lidského života. Samotnou Veronu vyděsil teprve až Drákulův děsivý, téměř monstrózní vzhled, ovšem hluboká láska k němu jí nedovolila utéct, ba naopak - jako jediná mu přikázala, aby ji proměnil a učinil z ní svou nevěstu. Teprve o pár dekád později do jejich rodiny přibyla i půvabná blonďatá tanečnice Marishka.

Tmavovlasá, do morku kostí chladná Verona zemřela jako druhá v pořadí, když ji zasáhl výbuch směsi těkavých látek, který její tělo odmrštil na nedaleký strom, jehož větev ji propíchla srdce skrz na skrz. Lidé ve vesnici ji popisovali jako krutou ženu připomínající sochu vytesanou do mramoru. Něco ze své královské krve si ponechala i po přeměně, neboť si od zbylých sester udržovala odstup a byla to ona, kdo jim dával rozkazy.



Dříve, než byla Drákulou přeměněna na poslední z jeho slavných nevěst, se Aleera živila jako lovkyně upírů ve vesnici kdesi v Transylvánii, kde se Drákula po jistou dobu ukrýval před světem, aby se zde mohl v klidu živit na místních hloupých vidlácích. Jako jedna z mála lidí a lovců, kteří se s ním utkali v přímém boji, zůstala naživu, což v ní zanechalo mnoho nezodpovězených otázek. Byla vycvičená, připravená na smrt, jež z nepochopitelného důvodu nepřišla. Sotva mohla tušit, že si upír pohrával s její hlavou a přinutil jí myslet na budoucnost, o níž neuvažovala. Nebyl důvod, měla zemřít, lovci se nedožívají vysokého věku a s tím tak trochu předem počítala. Drákula zrzavou lovkyni začal čím dál tím častěji navštěvovat, i přes naléhání ze stran svých současných nevěst, každý večer přinášel popletené dívce dávku lichotek a nových možností, o nichž se jí ani nesnilo. Čím častěji ji navštěvoval, tím hloupěji mu propadala. Jako jediná se tak setkala se svými budoucími sestrami, Veronou a Marishkou, ještě před svou proměnou na poslední nevěstu. Při jednom z marných pokusů vesničanů zabít Drákulu i s jeho nevěstami, se Aleera omylem dostala do střetu, kdy se pokoušela temného pána ochránit. Při nešťastném počinu však uklouzla a osud jí již předurčoval rychlou smrt s tělem rozbitým na skalách. Od tohoto konce ji však zachránil sám Drákula, který ji při letu přeměnil na svou nejmladší z něvěst. Podobně jako její sestry později toho času terorizovala vesnici, v níž vyrůstala.

Dřívější členka lovecké skupiny byla svým stvořitelem považována za nejloajálnější ze všech jeho tří nevěst. Jako jediná jej oslovovala "Můj pane" či "Lorde", plnila mu každé přání a držela se po jeho boku i tehdy, když si na ní vyléval zlost. Tvrdí se, že Drákula oceňoval její věrnost svou zvrácenou láskou, dle zápisů v kronice jí miloval ze všech svých nevěst nejvíce. Ani ji Van Helsing neušetřil, Aleera skončila probodnutá stříbrným kůlem na později vypáleném zámku v Transylvánii. Její temná duše se převtělila do londýnské prostitutky Jacqueline MacMorgan.

středa 28. března 2018

Lidé

Lidská rasa je jednou z nejběžnějších, na které lze narazit nejen v Londýně, ale po celém širém světě. Sami sebe považují za nejvyspělejší savce, ale čas od času se dokáží chovat jako nejzaostalejší primáti. Velmi rádi si dokazují úspěchy a povyšují se nad ostatní, hlavně pak různorodí zbohatlíci a členové aristokracie, kteří se považují za nejdokonalejší a svrchovaně hledí na ty, jejichž budoucnost je nejistou ze dne na den. Ty však tvořila jen velmi malá procentuální část. Velmi rádi se chvástají svým bohatstvím a požitkářským stylem života na vysoké noze, což je čas od času stojí nejen prestiž a jméno, kolikrát i dokonce život. Aristokracie je známá především zhýralým životem, pořádáním bálů na počest i sebemenší záležitosti a lehkomyslného pokoušení osudu.

Největší část lidské společnosti zaštiťuje převážně chudina - bezdomovci, žebráci a prostitutky, jichž se ve viktoriánském Londýně nachází na každé ulici celá řada. Spolu s nimi i smrtelně vážné choroby, jako třeba syfilis, tuberkulóza, tyfus, cholera a jiné. Mnohým z nich podlehli právě ti, co si nemohli dovolit doktora, a ti platili za finančně velmi nákladné. Běžně tak v jistých částech města byli nuceni odklízet těla rozežraná nemocemi a krysami. Mezi nejběžnější povolání pro dívky se řadila prostituce, velmi nebezpečná činnost, která je mnohdy stála život. Ani ne tak kvůli nějakému vrahovi, jako spíše díky pohlavní chorobě nebo nevyléčitelné nemoci. Ty, které pocházely ze střední třídy, se mohly stát služebnými, později i komornými, švadlenami, knihovnicemi a podobně. V této době už většina řemesel a povolání nejen vzkvétala, ale též dovolovala ženám se více zapojit.

Lidé jako takoví zůstávají, na rozdíl od jiných ras, velmi náchylní k poškození - jak fyzickému, tak emocionálnímu. Až příliš snadno se zraní a, bohužel, i skrze menší škrábnutí se do těla může zanést nákaza nebo nemoc, která je pomalu stravuje, až se dočkají svého vlastního konce. Na druhou stranu jako jediní disponují nejširší škálou možností k přeměnám - například na upíra, vlkodlaka nebo vzkříšeného. Smrtí tak jejich cesta nemusí nutně skončit, vždyť věda už tak pokročila!

 
Tato nejběžnější rasa nedisponuje žádnými zvlástními atributy než určenými pro běžný život.

Vzkříšení


 Vzkříšení jsou charakterizováni jako lidé přivedení k životu poněkud kontroverzními vědeckými metodami doktora Victora Frankensteina. Jedná se o poněkud extrémní počin, se kterým by společnost nikdy nesouhlasila. Patrně to je důvod, proč jsou nuceni žít v utajení, minimálně zezačátku. Jeho počiny se nakonec setkaly s úspěchem a to tehdy, když přivedl k životu takzvaného Prvorozeného, monstrum sestávající z dohromady sešitých kusů vrahů a kriminálníků odsouzených k smrti. Ani další pokusy, tentokrát již na celistvých mrtvých lidech, nevyšly v niveč. Prostřednictvím kombinace chirurgických postupů, konzervačních technik a infuze elektřiny poháněné využitím elektrostatické síly blesku, se tito lidé probudili k životu.

Tento podivuhodný experiment se však potýká s jistými problémy. Vzkříšení doktorem Frankensteinem si nevybavují nic z předešlého života. Časem se jejich paměť obnovuje, někdy tento proces trvá déle, jindy eskaluje závratnou rychlostí, což vyvolává v oživeném člověku vztek hraničící s agresí, kdy je schopen přestat racionálně uvažovat a dokonce jeho činy mohou směřovat nejen k ublížení na zdraví, ale též zabití. Na druhou stranu se učí rychleji než běžný člověk a vcelku úspěšně se dokáží zařadit nazpět do společnosti. Zůstávají nepoznamenáni věkem po velmi dlouhý čas, a díky jejich zvýšené odolnosti vůči zraněním, se považují za nesmrtelné. Člověk znalý experimentů doktora Frankensteina by je dokázal rozpoznat - zůstávají jim ledově studené ruce, čímž připomínají mrtvolu.



Po svém vzkříšení k životu (odtud tento název) disponují zlepšenými abilitami než průměrný člověk. Mezi ně patří tedy:
  • VELKÁ SÍLA - výrazně vyšší než je úroveň běžné lidské síly
  • POSÍLENÁ ODOLNOST - Střelné i bodné rány na jejich těle mají pramalý efekt, nejedná-li se o přímý zásah srdce, mozku nebo zničení těla (např: rozmáčknutí, roztrhání, apod.)
  • POSÍLENÁ VYTRVALOST - Jen tak je něco neunaví, zvládají i větší fyzickou zátěž
  • NESMRTELNOST - Nestárnou a díky odolnosti zůstává velmi těžké je zabít

Počet vzkříšených je omezen (maximálně 3 - vše na domluvě s hráčem za Victora Frankensteina)

Prvotní

https://pd-rp.blogspot.cz/2018/04/alzbeta-bathory.html
https://pd-rp.blogspot.cz/2018/04/drakula.html
https://pd-rp.blogspot.cz/2018/04/lucifer.html

Seznam ras


http://pd-rp.blogspot.cz/2018/03/lide.html

https://pd-rp.blogspot.cz/2018/03/lovci.html
http://pd-rp.blogspot.cz/2018/03/vzkriseni.html

Registrace



Nick: Jméno, pod kterým budeš vystupovat na chatu a pod nímž budou evidovány tvé postavy.

Jméno a příjmení/Přezdívka: Tradiční jméno oné doby (logicky se vyhýbejte novotám), vše však záleží na původu, tedy z jaké země vaše postava pochází. Samozřejmě se zde můžete setkat i s takovými velikány, jako je třeba i samotný Sherlock Holmes nebo Jack Rozparovač*! Taktéž si můžete zvolit původní postavu ze seriálu Penny Dreadful nebo z jednoho z Prvotních.** (Pozor, některé mohou být už zabrané! Radši se přesvěč, že je dotyčná osobnost k dispozici). Pokud si vybere postavu s přezdívkou (například Drákula), připište i jeho 'občanské' jméno, pod nímž bude vystupovat.

*Pokud si budete sepisovat významnější osobnost (Kupříkladu onoho Jacka či někoho jiného), informujte se, zda už ho nemá někdo zamluveného a nesepisuje jej.

**U Prvotních je přijímána jen velmi kvalitní registrace, která odpovídá informacím (netýká se Doriana Graye, u něj je volná ruka, avšak kvalita je též nutná).

Rok narození: V tento moment se ocitáme před rokem 1888, tedy v roce 1887, kdy se do londýnských uliček vtiskne hrůza z budoucího vraždění Jacka Rozparovače.

Rasa: Výběr je zcela na tobě (v rámci seznamu ras), na druhou stranu počítej se všemi riziky, která postavu mohou postihnout. U původních postav ze seriálu je rasa neměnná (pokud to nebude vyžadovat příběh).

Povolání/Společnost: Zařazení postavy ve společenské hierarchii. Je hrdým aristokratem nebo pouličním zlodějíčkem? Vrahem či členem známého Scotland Yardu? Zabývá se okultními vědami, nebo dává na racionalitu a důkaz? Spisovatel, pekař, prostitutka?

Partnerství: Ať už se jedná o svazek s obyčejnou postavou nebo s někým z Prvotních, poprosíme tě, abys vypsal ono jméno. V rámci Prvotních zůstávají na výběr jejich životní lásky: 2x Drákulova nevěsta (původním jménem Marishka a Verona), 1x milenec Alžběty Báthory (původním jménem Thurza Juraj Závodský). Jediný Dorian Gray zatím žádného osudového partnera nepotkal.

Faceclaim: Jméno člověka, jehož obrázek sis vybral za postavu (některé FC jsou předem dané v rámci původního seriálu, jiné lze pozměnit). Přihoď i čtyři odkazy, které budou přiřazeny k registraci. Ne gify! Seznam použitých či zamluvených osobností nalezneš ZDE.

Charakter: Popiš povahové rysy své postavy i to, co se na ní odráží v rámci vzhledu (například nízké sebevědomí z nepohledné tváře atd.). Postavy ve spojitosti s Prvotními by měly mít vypsanou i svou temnou stránku.

Životní příběh: Nejlépe od úplných začátků či prvních informací, které si pamatuje, až do současného ocitnutí se v Londýně. U postav spojených s Prvotními by měla předcházet jejich vlastní historii minulost jejich transformované duše.

REGISTRACI ZAŠLI NA EMAIL: pennydreadful.rp@gmail.com

Tvůj profil bude po zveřejnění vypadat takto:

Pravidla a povinnosti



  1. Neznalost pravidel neomlouvá! A admin (čti Sunny) má vždycky pravdu (alespoň v rámci znalosti základního dějství).
  2. Registrace bývají zpracovány v co možná nejkratším čase. Ovšem neznamená to, že pokaždé se tak stane do pěti minut. Kdo si počká, ten se dočká! Pokud něco bude ve velkém nepořádku, určitě dáme obratem vědět.
  3. Základem je slušné chování (a také pozdrav).
  4. Počet registrací na jednoho hráče není omezen, ovšem nečekej, že dostaneš všechny Krále temnoty. Na jednoho hráče vychází max. jeden Prvotní a jeden jeho partner, zbytek si můžeš rozebrat či vyrobit dle libosti.
  5. Zabíjení postav je povoleno POUZE v případě, kdy je projeven souhlas ze strany hráče, jemuž 'oběť' patří. Admin team by o tom měl být informován (hlavně, pokud se jedná o důležité postavy ve hře).
  6. Není nezbytné znát seriál, na němž byla hra založena. Ovšem je lepší mít přehled v jednotlivých postavách pro tvé vlastní dobro.
  7. Neneseme žádnou zodpovědnost za újmu na psychickém zdraví hráčů mladších i starších 18 let. Vše je zde na vlastní zodpovědnost. 

  1. Na fóru piš v osobě, která je tobě bližší.
  2. U registrace další postavy na fórum potřebuješ nový email, nemůžeš se dvakrát registrovat na ten samý, systém to neumožňuje.
  3. Potřebuješ-li během hry se vzdálit, pak dejte vědět spoluhráči. V případě, že se spoluhráč delší dobu nehlásí, máš právo brát hru za ukončenou.
  4. Minimální počet řádků je 6. Není to zase tolik, abys něco slušného nevyplodil. Na admina neplatí výmluvy typu 'Psal jsem post na mobilu'. I tam se to dá zvládnout s přehledem, stačí jen chtít.

 
  • Mary/Gary Sue
Rádoby dokonalá postava či naopak největší chudinka, které se dějí jen samé nepříjemnosti, avšak stále si najde dostatek času, aby se mohla stát centrem pozornosti ostatních. Ne, ani náhodou. Uvědom si, že na nikoho se neštěstí ani smůla nelepí jako v pohádkách a dokonalost taky neexistuje. Nikdo z vás perfektně neovládá umění boje, nedokáže číst v myšlenkách ostatních, ani odhadnout jejich kroky natolik dobře, aby ze všeho vyšel jako nikým neporaženým vítěz. Nope. Zkrátka a dobře nic takového tu nehledáme, to si nechte pro své fan fikce. Žádná postava není nejinteligentnější, nejkrásnější, nejtemnější. Maximálně tak První, kteří mají navrch nad každým. A u nich se s tím počítá.

  • God-Moding
Nekontroluj chování ostatních. Každá z postav má svoji vlastní vůli, svůj způsob, jak se potýká s děním, ať už se jedná o bitvu v temných, mnohdy i páchnoucích uličkách Londýna, kde Jacku Rozparovači padají za oběti nebohé prostitutky, nebo se jedná o slovní přestřelku. Nech druhého zareagovat, dej mu prostor pro únik nebo počin v akci. Taky by ti bylo nepříjemné, kdyby ti nadiktovali, jak se máš zachovat a neměl bys na výběr, že jo? Nezabrané systémové postavy můžeš využívat dle libosti, ale drž se základního infa o jejich charakteru.

  • Metagaming
Tvoje postava neví všechno, smiř se s tím. To, že ty ano, ještě neznamená, že tvoje postava přečetla každou knihu o příšerách, zná každého obyvatele Londýna nazpaměť a s okamžitou platností po prvním pohledu bude vědět, že dopis, který dostal, je jen milostné psaní a ne vodíková bomba, aniž by ho otevřel. Neznáš jména od pohledu, nevíš, co je ten druhý zač, aniž by stačil kváknout slovo. Se s tím smiř.

  • Křišťálová stěna
Obecná chyba, která platí, bohužel, všude. A i když tvrdíš, že jsi profík, někdy ti to ujede. Tak si to hezky zopakujem. Můžeš si to vlastně představit jako stěnu ve vyslýchací místnosti na policejní stanici. Vyslýchaný neslyší a nevidí vyšetřovatele za stěnou, ale vyšetřovatel slyší i vidí vyslýchaného. V tomto případě je vyšetřovatel hráč a postava figuruje jako vyslýchaný. Před začátkem hry musíš nutně pochopit rozdíl mezi postavou a hráčem. Hráč jsi ty, který žiješ teď za svým počítačem, tvoje postava je naopak v táboře.
Obecně řečeno, to, co víš ty, nemusí nutně vědět tvoje postava. To, co postava nezažije, neuvidí nebo neuslyší, o tom NEVÍ, byť její hráč ano. To je zkrátka celý.